Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po čtyřech letech je tu Freddym Cricienem vedená mordparta s novým albem. Osmým. A co je nového? Téměř nic. A to je možná dobře. Stále je to hardcorový energiťák, který nezpomaluje. MADBALL navíc přesně ví, jak postavit i s jednou kytarou chytlavé přímočaré pecky, které naživo v kotli vytvoří hardcorová nebesa.
MADBALL považuji spolu se SICK OF IT ALL za to nejlepší, co dala NYHC scéna světu. Obě dvě kapely dokáží ve svém věku rozdávat skrze hudbu čistokrevnou energii a hardcorovou radost. Silně melodické přes akordy hnané riffy, hardcorové halekačky a štěkavý zpěv, který tu a tam i intonuje a přechází až někam k syrovému a vysokorychlostnímu rock’n‘rollu. Nové album není nic jiného než esencí receptu, který MADBALL vyznávají už léta a který jednoduše funguje, jen jede na trochu vyšší rychlost.
Sestavu od minulého alba doplnil nový mladý bubeník, který do kapely mnoho přinesl. Mike Justian (UNEARTH, THE RED CHORD) je více než znát. Rytmika šlape na jedničku a dodává albu potřebný lauf, kytary jsou o něco naostřenější a ubylo raperských fragmentů ve vokálech. To je asi největší rozdíl oproti minulosti. Ač MADBALL stárnou, je jejich hudba kupodivu mnohem živelnější než v minulosti. Drobnosti jako hostovačka Candace z WALLS OF JERICHO jsou pak už jen třešničkou na dortu.
7,5 / 10
For The Cause (2018)
Hardcore Lives (2014)
Empire (2010)
Infiltrate The System (2007)
Legacy (2005)
Best Of Madball (2003)
NYHC (EP) (2002)
Hold It Down (2000)
Look My Way (1998)
Demonstrating My Style (1996)
Set It Off (1994)
Balls Of Destruction (1989)
Vydáno: 2014
Vydavatel: Nuclear Blast
Stopáž: 31:55
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
